signs

Malý slovníček pojmů z článků

Slovníček

Pomocný slovníček lingvistických termínů, kterým se v textu nešlo vyhnout. Zde jsou vysvětleny některé nepříliš známé a odborné pojmy. Odkazy vedou do těch částí textu, které se daným pojmem zabývají důkladněji. Anebo se také můžete podívat do naší nové Knížky o čínštině, kde to je úplně všechno vysvětleno úplně nejpodrobněji.


homofonní
slovo, které stejně zní, ale má jiný význam: v češtině např. "led" - "let"
morfém
základní jednotka: například významová ("zeměděl-ec", "běž-ec") nebo gramatická ("děla-l-i" - -l- je pro minulý čas, -i pro třetí osobu množného čísla); v čínštině odpovídá jednomu morfému na úrovni fonetické většinou jedna slabika (ale existují i dvouslabičné morfémy, něco jako v češtině "blboun nejapný", což je slovo, jehož celkový význam s blbostí ani nejapností nemá nic společného), a na úrovni písma jeden čínský znak
fonetikum
část čínského znaku naznačující výslovnost
radikál , (někdy též determinativ)
část čínského znaku naznačující význam
transkripce
způsob zápisu výslovnosti znaků latinkou
ideogram
znak, který přímo vyjadřuje "ideu", tj. význam slova (nebo morfému), bez ohledu na jeho výslovnost: v evropských jazycích například číslovky, v reálném světě zase dopravní značky
piktogram, piktografie
"předstupeň písma, jehož obrázkové znaky nejsou standartizované a nevztahují se na jednotky řeči, ale zachytávají události, vlastníky různých předmětů, jejich výrobce apod." ( [2] , str. 339)
fonetické písmo
písmo, které zachycuje hlásky jazyka - latinka, azbuka, ... "Je založeno na principu označovat znakem vždy jedinou hlásku, kterých bývá v každém jazyku omezený počet, nejčastěji okolo třiceti, takže se jedná o nejekonomičtější způsob psaní." ( [7] , str. 44-47)
písmo slabičné
písmo, které nezachycuje jednotlivé hlásky, ale celé slabiky: např. japonské slabičné abecedy katakana (viz.) a hiragana (viz.)
sinologie
vědní obor zabývající se Čínou a čínštinou a věcmi souvisejícími. Užitečnější slovo než si možná myslíte - v jednom Risku stálo soutěžícího 3.000 Kč.
zen
zen je prostě zen :-)
kaligrafie
umělecký, ozdobný způsob písma -ve staré Číně spolu s malířstvím považováno za umění (zatímco sochařství, řezbářství apod. byly považovány za pouhé řemeslné dovednosti)
erizace
připojování koncového ER na konec slabiky: ban+er=banr (vysl. se "PAR", ne "PANR"). Českou transkripcí: pan+er=panr, vysl. "par". Je to specialita severních dialektů a z ní odvozené spisovné čínštiny - na posluchače jižních dialektů má týž elektrizující efekt jako má na moraváky pražácké "-ej" nebo "VOkno". Existují tři způsoby zakončení slabiky: v tomto případě ba, ban a bang (pa, pan, pang). Přidané -r pak z těchto tří slabik dělá cosi co zní českému uchu téměř stejně:bar (par). Z hlediska písma je důležitý fakt, že JEDNA slabika se zapisuje DVĚMI znaky. Naprostá výjímka.
hiragana
japonská slabičná abeceda, používaná pro zápis všeho, co se v japonštině nezapisuje čínskými znaky nebo katakanou (viz.): koncovky, předložky nebo třeba ta část japonské slovní zásoby, pro kterou neexistují žádné čínské znaky. Můžete s ní zapsat i slova, pro které čínský znak existuje, ale neznáte ho, nemůžete si vzpomenout, nechce se vám si na něj vzpomenout, nechcete se s ním psát...
katakana
japonská slabičná abeceda, používaná pro přepis cizích slov, pro zvýraznění slov v textu (jako v západních jazycích kurzíva) apod.
okurigana
"malinká hiragana", která se připisuje nad, pod nebo vedle čínských znaků v japonštině, a označuje výslovnost znaku
hanzi (chan-c'), "čínské znaky", Chinese characters
znaky kan
v čínštině "han"(chan) - v japonštině "kan"
dosl. "hanské (chanské) znaky", v čínštině označení pro to, čemu v češtině říkáme "čínské znaky". Slovo han (chan) označuje národnostní většinu v ČLR (cca 95%), která si tak říká podle dynastie Han, "Hanové" (Chanové) čili "Číňané"
"kandži", v angl. kanji
doslova "čínské znaky": japonské slovo, používané v japonštině a občas i v angličtině pro čínské znaky v japonštině. Významový posun oproti čínskému slovu hanzi (chan-c', viz. ) spočívá v tom, že kandži kromě vlastních čínských znaků importovaných do Japonska z Číny zahrnují i tzv. kokudži, "národní znaky", několik desítek znaků, vytvořených až později Japonci v Japonsku, které jsou v Číně neznámé - většinou se jedná o znaky označující specifické japonské reálie, které v Číně neexistují: několik druhů stromů a rostlin, živočichů apod. Je zajímavé, že Japonci neměli potřebu ve větší míře vytvářet pro ta slova, pro která v čínštině neexistovaly znaky, znaky vlastní - naprostou výjimkou je tak např. hezký znak pro "průsmyk", skládající se ze složek "nahoře", "dole" a "hora".
Další rozdíl mezi hanzi a kanji spočívá v tom, že i v Japonsku došlo ke zjednodušení, ale trochu jinému, než v ČLR, takže grafické podoby zjednodušených znaků se v mnoha případech liší.
hangul
korejská fonetická abeceda
numerativ
pomocné slovo, které (zjednodušeně řečeno) stojí mezi číslovkou a počítaným slovem: v češtině se používá hlavně u těch podst. jmen, u kterých není z podstaty jasné, jakou jednotku máme na mysli:“1 párek” vs. “1 nožička párku” "dvě fůry uhlí", "bochník chleba" apod. Na rozdíl od čínštiny ale česky můžete říci "Kup jeden chleba" nebo "Uřízni mi taky jeden chleba" - v čínštině tam numerativ musí být vždy.

©Lukáš Havlíček, © SerpentiNet, www.cinstina.cz, 2000-2010